перевод sappurisa

Автор Сергей О., 09:44 03 ноября 2013

« назад - далее »

Сергей О.

Приветствую!
В ряде сутт встречается слово sappurisa. Например в этих:
http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an02/an02.031.than.html
http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an04/an04.073.than.html
http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.113.than.html
Пали-английский словарь даёт о нем следующую статью:
ЦитироватьSappurisa [sat (=sant)+purisa] a good, worthy man M iii.21, 37; D iii.252 (the 7 s˚ -- dhammā), 274, 276, 283; A ii.217 sq., 239; Dhs 259=1003; Vin i.56; Dh 54; Pv ii.98; ii.945; iv.187; J i.202; equal to ariya M i.8; S iii.4; asappurisa=anariya SnA 479. sappurisatara a better man S v.20.
Тханиссаро Бхикху переводит его как "person of integrity". Я как-то сначала думал, что имеется в виду "целостность", но словарь дает и другое значение:
Цитироватьthe quality of being honest and fair
В одном месте на accesstoinsight также встретил перевод "virtuous".

Как вы думаете, как лучше перевести это слово на русский? По смыслу (как саппуриса описывается в суттах), мне кажется, это близко к русскому понятию "порядочный человек". Если использовать из PED первое определение, то "хороший человек". В какой-то степени в культурном обиходе (хотя это экзотика) присутствует из древнекитайских текстов "истинный муж".
Сейчас обнаружил, что Дмитрий переводил в Саббасава сутте это слово как "праведный человек".
Хотелось бы почитать ваши соображения или просто варианты.)


Ассаджи

Доброго времени!

По Критическому словарю:

a-sappurisa, m. [sa. a + sat-puruṣa], a mean fellow, an unworthy person; jāneyya . . . ~o ~aṁ, MN III 21,4-22,28; idha ~o uccā kulā pabbajito hoti, etc., MN III 37,16-44,36; khama, deva, ~assa, Ja IV 43,2* [metre doubtful]; evaṁ kataṁ ~e nassati na viṁhati, ib. 42,12*; ahetu-vādo puriso . . . yo ca khattavidho naro, ete ~ā loke, Ja V 241,12* . . . 242,9*; AN II 217,2-11; = 'an-ariya', Pj II 479,3, Ja II 223,23'; ='a-sabbhi', Ja I 495,3', V 483,25'; ='a-sa(t)', Ja IV 65,16';
°-kammanta, mfn., doing the work of an as°; asappuriso a-saddhamma-samannāgato hoti asappurisa-bhatti, ~-cintī, ~-mantī, ~-vāco, ~-kammanto, ~-diṭṭhi hoti, ~-dānaṁ deti, MN III 21,16 (cf. ib. 23,12); 22,6-9;
°-cinti(n), mfn., with the intentions of an as°; ib. 21,15,28-31;
°-tara, mfn., compar.; a-sappurisena ~aṁ, AN II 217,3-20; tato ~o nāma n'atthi, Ja VI 414,12;
°-dāna, n., a gift like that of an as°; MN III 21,17 (paron.); 22,18-22; pañca ~āni, AN III 171,28-32;
°-diṭṭhi, mfn., with the views of an as°; MN III 21,17; 22,9-18;
°-dhamma, m., the moral state of an as°; MN III 37,11-44,36; mfn., of the as° quality; Ja V 233,17*;
°-bhatti, mfn. [sa. bhakti, f.], having devotion to asappurisas; MN III 21,15,23-27; v. l. for ~-sambhatti, q. v.;
°-manti(n), mfn., laying the schemes of an as°; MN III 21,16,32-22,2;
°-vāca, mfn., speaking like an as°; ib. 21,16; 22,3-6;
°-samsagga, m., the mixing up with mean fellows; Ja V 241,14*;
°-saṁseva, mfn., attending to do.; AN V 113,24-114,15;
°-sambhatti, mfn., keeping company with do.; nom. pl. ~ino, AN V 150,6 (v. l. ~-bhattino).

http://pali.hum.ku.dk/cpd/search.html

Ассаджи

Из Пуггала-паннятти:

4. Catukkapuggalapaññatti

132. Katamo ca puggalo asappuriso? Idhekacco puggalo pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''asappuriso''.

133. Katamo ca puggalo asappurisena asappurisataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātī hoti parañca pāṇātipāte samādapeti, attanā ca adinnādāyī hoti parañca adinnādāne samādapeti, attanā ca kāmesumicchācārī hoti parañca kāmesumicchācāre samādapeti, attanā ca musāvādī hoti parañca musāvāde samādapeti, attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhāne samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''asappurisena asappurisataro''.

134. Katamo ca puggalo sappuriso? Idhekacco puggalo pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''sappuriso''.

135. Katamo ca puggalo sappurisena sappurisataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca musāvādā paṭivirato hoti parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''sappurisena sappurisataro''.

136. Katamo ca puggalo pāpo? Idhekacco puggalo pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco [pisuṇāvāco] hoti, pharusavāco [pharusāvāco (sī.) dī. ni. 3.115] hoti, samphappalāpī hoti, abhijjhālu hoti, byāpannacitto hoti, micchādiṭṭhi [micchādiṭṭhī (ka.)] hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''pāpo''.

137. Katamo ca puggalo pāpena pāpataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātī hoti parañca pāṇātipāte samādapeti, attanā ca adinnādāyī hoti parañca adinnādāne samādapeti, attanā ca kāmesumicchācārī hoti parañca kāmesumicchācāre samādapeti, attanā ca musāvādī hoti parañca musāvāde samādapeti, attanā ca pisuṇavāco hoti parañca pisuṇāya vācāya samādapeti, attanā ca pharusavāco hoti parañca pharusāya vācāya samādapeti, attanā ca samphappalāpī hoti parañca samphappalāpe samādapeti, attanā ca abhijjhālu hoti parañca abhijjhāya samādapeti, attanā ca byāpannacitto hoti parañca byāpāde samādapeti, attanā ca micchādiṭṭhi hoti parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''pāpena pāpataro''.

138. Katamo ca puggalo kalyāṇo? Idhekacco puggalo pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti, anabhijjhālu hoti, abyāpannacitto hoti, sammādiṭṭhi [sammādiṭṭhī (ka.)] hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''kalyāṇo''.

139. Katamo ca puggalo kalyāṇena kalyāṇataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca musāvādā paṭivirato hoti parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti, attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti, attanā ca anabhijjhālu hoti parañca anabhijjhāya samādapeti, attanā ca abyāpannacitto hoti parañca abyāpāde samādapeti, attanā ca sammādiṭṭhi hoti parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''kalyāṇena kalyāṇataro''.

140. Katamo ca puggalo pāpadhammo? Idhekacco puggalo pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti...pe... micchādiṭṭhi hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''pāpadhammo''.

141. Katamo ca puggalo pāpadhammena pāpadhammataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātī hoti parañca pāṇātipāte samādapeti, attanā ca adinnādāyī hoti parañca adinnādāne samādapeti...pe... attanā ca micchādiṭṭhi hoti parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''pāpadhammena pāpadhammataro''.

142. Katamo ca puggalo kalyāṇadhammo? Idhekacco puggalo pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti...pe... samādiṭṭhi hoti – ayaṃ vuccati puggalo ''kalyāṇadhammo''.

143. Katamo ca puggalo kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro? Idhekacco puggalo attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti...pe... attanā ca sammādiṭṭhi hoti parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti – ayaṃ vuccati puggalo ''kalyāṇadhammena kalyāṇadhammataro''.

Ассаджи

Из Самьютта Никаи:

5. Paṭhamaasappurisasuttaṃ

25. Sāvatthinidānaṃ. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, sappurisañca. Taṃ suṇātha. Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo, micchāvāco, micchākammanto, micchāājīvo, micchāvāyāmo, micchāsati, micchāsamādhi – ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso''.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo, sammāvāco, sammākammanto, sammāājīvo, sammāvāyāmo, sammāsati, sammāsamādhi – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso''ti. Pañcamaṃ.

6. Dutiyaasappurisasuttaṃ

26. Sāvatthinidānaṃ. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca. Sappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha. Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti...pe... micchāsamādhi – ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso''.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti...pe... micchāsamādhi, micchāñāṇī, micchāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti...pe... sammāsamādhi – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti...pe... sammāsamādhi, sammāñāṇī, sammāvimutti – ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Chaṭṭhaṃ.

Ассаджи

Из Ангуттара Никаи:

1. Sappurisavaggo

1. Sikkhāpadasuttaṃ

201. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha, sādhukaṃ manasi karotha; bhāsissāmī''ti. ''Evaṃ, bhante''ti kho te bhikkhū bhagavato paccassosuṃ. Bhagavā etadavoca –

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti; attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhāyī hoti, parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhāne samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā paṭivirato hoti, parañca surāmerayamajjapamādaṭṭhānā veramaṇiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti [pu. pa. 135]. Paṭhamaṃ.

2. Assaddhasuttaṃ

202. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha...pe....

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco assaddho hoti, ahiriko hoti, anottappī hoti, appassuto hoti, kusīto hoti, muṭṭhassati hoti, duppañño hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca assaddho hoti, parañca assaddhiye [asaddhāya (ka.)] samādapeti; attanā ca ahiriko hoti, parañca ahirikatāya samādapeti; attanā ca anottappī hoti, parañca anottappe samādapeti; attanā ca appassuto hoti, parañca appassute samādapeti; attanā ca kusīto hoti, parañca kosajje samādapeti; attanā ca muṭṭhassati hoti, parañca muṭṭhassacce [muṭṭhasacce (sī. syā. kaṃ. pī.)] samādapeti; attanā ca duppañño hoti, parañca duppaññatāya samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco saddho hoti, hirimā hoti, ottappī hoti, bahussuto hoti, āraddhavīriyo hoti, satimā hoti, paññavā hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca saddhāsampanno hoti, parañca saddhāsampadāya samādapeti; attanā ca hirimā hoti, parañca hirimatāya [hirisampadāya (ka.)] samādapeti; attanā ca ottappī hoti, parañca ottappe samādapeti; attanā ca bahussuto hoti, parañca bāhusacce samādapeti; attanā ca āraddhavīriyo hoti, parañca vīriyārambhe samādapeti; attanā ca upaṭṭhitassati hoti, parañca satiupaṭṭhāne [satipaṭṭhāne (sī. syā. kaṃ. pī.)] samādapeti; attanā ca paññāsampanno hoti, parañca paññāsampadāya samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Dutiyaṃ.

3. Sattakammasuttaṃ

203. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha...pe....

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti; attanā ca adinnādāyī hoti, parañca adinnādāne samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārī hoti, parañca kāmesumicchācāre samādapeti; attanā ca musāvādī hoti, parañca musāvāde samādapeti; attanā ca pisuṇavāco hoti, parañca pisuṇāya vācāya samādapeti; attanā ca pharusavāco hoti, parañca pharusāya vācāya samādapeti; attanā ca samphappalāpī hoti, parañca samphappalāpe samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato, hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca adinnādānā paṭivirato hoti, parañca adinnādānā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, parañca kāmesumicchācārā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca musāvādā paṭivirato hoti, parañca musāvādā veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pisuṇāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca pharusāya vācāya paṭivirato hoti, parañca pharusāya vācāya veramaṇiyā samādapeti; attanā ca samphappalāpā paṭivirato hoti, parañca samphappalāpā veramaṇiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Tatiyaṃ.

4. Dasakammasuttaṃ

204. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha...pe....

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti, abhijjhālu hoti, byāpannacitto hoti, micchādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātī hoti, parañca pāṇātipāte samādapeti...pe... attanā ca abhijjhālu hoti, parañca abhijjhāya samādapeti; attanā ca byāpannacitto hoti, parañca byāpāde samādapeti, attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti...pe... anabhijjhālu hoti, abyāpannacitto hoti, sammādiṭṭhiko hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca pāṇātipātā paṭivirato hoti, parañca pāṇātipātā veramaṇiyā samādapeti...pe... attanā ca anabhijjhālu hoti, parañca anabhijjhāya samādapeti; attanā ca abyāpannacitto hoti, parañca abyāpāde samādapeti; attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Catutthaṃ.

5. Aṭṭhaṅgikasuttaṃ

205. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha...pe....

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti, micchāsaṅkappo hoti, micchāvāco hoti, micchākammanto hoti, micchāājīvo hoti, micchāvāyāmo hoti, micchāsati hoti, micchāsamādhi hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti; attanā ca micchāsaṅkappo hoti, parañca micchāsaṅkappe samādapeti; attanā ca micchāvāco hoti, parañca micchāvācāya samādapeti; attanā ca micchākammanto hoti, parañca micchākammante samādapeti; attanā ca micchāājīvo hoti, parañca micchāājīve samādapeti; attanā ca micchāvāyāmo hoti, parañca micchāvāyāme samādapeti; attanā ca micchāsati hoti, parañca micchāsatiyā samādapeti; attanā ca micchāsamādhi hoti, parañca micchāsamādhimhi samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti, sammāsaṅkappo hoti, sammāvāco hoti, sammākammanto hoti, sammāājīvo hoti, sammāvāyāmo hoti, sammāsati hoti, sammāsamādhi hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti; attanā ca sammāsaṅkappo hoti, parañca sammāsaṅkappe samādapeti; attanā ca sammāvāco hoti, parañca sammāvācāya samādapeti; attanā ca sammākammanto hoti, parañca sammākammante samādapeti; attanā ca sammāājīvo hoti, parañca sammāājīve samādapeti; attanā ca sammāvāyāmo hoti, parañca sammāvāyāme samādapeti; attanā ca sammāsati hoti, parañca sammāsatiyā samādapeti; attanā ca sammāsamādhi hoti, parañca sammāsamādhimhi samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Pañcamaṃ.

6. Dasamaggasuttaṃ

206. ''Asappurisañca vo, bhikkhave, desessāmi, asappurisena asappurisatarañca; sappurisañca, sappurisena sappurisatarañca. Taṃ suṇātha...pe....

''Katamo ca, bhikkhave, asappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti ...pe... micchāñāṇī hoti, micchāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, asappurisena asappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca micchādiṭṭhiko hoti, parañca micchādiṭṭhiyā samādapeti...pe... attanā ca micchāñāṇī hoti, parañca micchāñāṇe samādapeti; attanā ca micchāvimutti hoti, parañca micchāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, asappurisena asappurisataro.

''Katamo ca, bhikkhave, sappuriso? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti...pe... sammāñāṇī hoti, sammāvimutti hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappuriso.

''Katamo ca, bhikkhave, sappurisena sappurisataro? Idha, bhikkhave, ekacco attanā ca sammādiṭṭhiko hoti, parañca sammādiṭṭhiyā samādapeti...pe... attanā ca sammāñāṇī hoti, parañca sammāñāṇe samādapeti; attanā ca sammāvimutti hoti, parañca sammāvimuttiyā samādapeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sappurisena sappurisataro''ti. Chaṭṭhaṃ.

Сергей О.

Пока что одни цитаты.))
В общем, я и раньше думал, и приведенные сутты для меня подтверждают, что "порядочный человек" - несколько "не дотягивает".
Вот, кстати, словарная статья на sant, из которого - "са" в саппуриса.
Цитировать2. good, true
"Праведный человек" может быть и неплохо, но в контексте первых трех сутт, ссылки на которые я привел, мне кажется, звучало бы несколько выспренне. Хотя, понятно, что наверное стиль языка в той или иной сутте вполне может быть "возвышенным".
У меня еще и практический интерес, хотелось бы перевести (если кто-то другой переведет, то тоже хорошо) вторую и первую сутты из тех ссылок.

Ассаджи

Из Аттхакатхи:

134. ... Sappurisoti uttamapuriso.

135. Sappurisena sappurisataroti attanā katena susīlyena samannāgatattā yañca samādapito karoti. Tato upaḍḍhassa dāyādattā uttamapurisena uttamapurisataro.

* * *

Sappurisāti ettha pana paccekabuddhā tathāgatasāvakā ca ''sappurisā''ti veditabbā. Te hi lokuttaraguṇayogena sobhanā purisāti sappurisā. Sabbeyeva vā ete dvedhāpi vuttā. Buddhāpi hi ariyā ca sappurisā ca paccekabuddhā buddhasāvakāpi. Yathāha –

''Yo ve kataññū katavedi dhīro, kalyāṇamitto daḷhabhatti ca hoti;
Dukhitassa sakkacca karoti kiccaṃ, tathāvidhaṃ sappurisaṃ vadantī''ti. (jā. 2.17.78);

Ettha hi ''kataññū katavedi dhīro''ti paccekasambuddho vutto, ''kalyāṇamitto daḷhabhatti cā''ti buddhasāvako, ''dukhitassa sakkacca karoti kicca''nti sammāsambuddhoti.

Ассаджи

Можно перевести, примерно как в Критическом словаре, "достойный человек".
Заодно сохранится значение "Благородная личность".

Сергей О.

Примерно в то время, когда здесь шло обсуждение, перевел с английского, наверное правильно это назвать черновым переводом, одну из сутт про саппуриса/асаппуриса. Там я использовал перевод порядочный/непорядочный, но сейчас заменил на предложенное Дмитрием достойный/недостойный, хотя получилось, что есть повторы слов - в тексте говорится о достоинствах и недостатках. Выложу, хотя бы для информации о том, какие бывают люди.))

ЦитироватьМонахи, личность, наделенную четырьмя качествами, можно распознать как недостойного человека. Какими четырьмя?

   Бывает, что недостойный человек, когда его об этом не спрашивают, раскрывает недостатки другого, не говоря уже о случае, когда его спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о недостатках другого полностью и в деталях, без упущений, не сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это недостойный человек".
   И далее, недостойный человек, когда его спрашивают, не раскрывает достоинства другого, не говоря уже о случае, когда его не спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о достоинствах другого не полностью, не в деталях, с упущениями, сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это недостойный человек".
   И далее, недостойный человек, когда его спрашивают, не раскрывает свои собственные недостатки, не говоря уже о случае, когда его не спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о своих недостатках не полностью, не в деталях, с упущениями, сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это недостойный человек".
   И далее, недостойный человек, когда его не спрашивают, раскрывает свои достоинства, не говоря уже о случае, когда его спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о своих достоинствах полностью и в деталях, без упущений, не сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это - недостойный человек".
Монахи, о человеке, наделенным этими четырьмя качествами, вы можете знать: "Это - недостойный человек".

Монахи, личность, наделенную четырьмя качествами, можно распознать как достойного человека. Какими четырьмя?
   Бывает, что достойный человек, когда его спрашивают, не раскрывает недостатки другого, не говоря уже о случае, когда его не спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о недостатках другого не полностью, не в деталях, с упущениями, сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это достойный человек".
   И далее, достойный человек, когда его не спрашивают, раскрывает достоинства другого, не говоря уже о случае, когда его спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о достоинствах другого  полностью, в деталях, без упущений, не сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это достойный человек".
   И далее, достойный человек, когда его не спрашивают, раскрывает свои недостатки, не говоря уже о случае, когда его спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о своих недостатках полностью, в деталях, без упущений, не сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это достойный человек".
   И далее, достойный человек, когда его спрашивают, не раскрывает  свои достоинства, не говоря уже о случае, когда его не спрашивают. Более того, будучи спрошенным, под давлением расспросов, он из тех, кто говорит о своих достоинствах  не полностью, не в деталях, с упущениями, сдерживая себя. О такой личности вы можете знать: "Это - достойный человек".
Монахи, личность, этими наделенную четырьмя качествами, можно распознать как достойного человека.

Ангуттара Никая 4.73

Сергей О.

Первая из серии видеозаписей аджана Джаясаро о "7 sappurisa dhamma" - "семи качествах достойного человека" или как-то так. Остальные видеозаписи можно найти через профиль автора, выложившего эту.